UČEBNICE 01 - 14. Postroje na hovězí potah

Postrojům na potah hovězí nebyla a není ani dosud věnována taková péče, pokud se jejich zdokonalení týče, jako postrojům pro potah koňský. Od svého prvého vzniku byl již sice postroj na hovězí potah velmi zdokonalen, ale přesto těch výhod u uvedeného zdokonalení není dosud všude používáno. Na velkých dvorech a statcích se často se- tkáme s velmi primitivním způsobem zapřažení, složeného z velmi jednoduchých částí, jež jsou umístěny buď na čele nebo vazu dobytčete. V těch místech je soustředěn bod tahu, jehož rovnováhu musí udržeti dobytče potřebnou polohou celého těla.
Uvedené způsoby zápřeže nemohou plně vyhověti svému účelu, neboť nepůsobí přímo nejlepším vzhledem, dobytče v nich jistě nemá žádného pohodlí a dosti trpí, hlavně při jízdě po nerovné cestě, neboť veškeré nárazy se přenášejí prostřednictvím postroje přímo na nejcitlivější místa dobytčete, t. j. na vaz a na hlavu.
Pokud lze mluviti o skutečně vyhovujícím postroji pro potah hovězí, je to jedině postroj. chomoutový, stavěný na základě zkušeností, získaných při chomoutech koňských. Následující popis jistě potvrdí tyto důvody.

Obr. 22, 22 a, 22 b

Z uvedeného obrázku je dobře patrno, že postroj chomoutový jistě dobře vyhovuje a působí pěkným vzhledem na dobytčeti, které při tahu zaujímá docela normální a nenucenou polohu, což nelze říci o dobytčeti na druhém obrázku, které je ustrojeno v postroji, zv. »klika<<. Chomout, stavěný na způsob koňského, se liší od koňského chomoutu jen tím, že je dole rozevírací a horní konce kleštin jsou upraveny tak že po stažení k sobě zůstávají viditelné.
Tělo chomoutu, jehož strany jsou nahoře širší a dole se nápadně zúžují tak, že tvoří účelný tvar pro ramenní klouby dobytčete, zdůrazňuje veškeré přednosti chomoutu.
Chomout při tahu se opírá toliko svými okraji o svalstvo před lo- patkami, aniž dobytče tísní, a tím zároveň umožňuje volný pohyb klouby ramenními i přední částí těla dobytčete. Tímto tvarem chomoutu je potřebné opření při tahu rozloženo na větší plochu krku a dobytče táhne vahou celého těla a nemusí měnit polohu svého těla a sílu potřebnou při tahu může soustřeďovat na jedno místo, jako je tomu u postrojů klikových a jim podobných.
Další přednosti chomoutu jsou v tom, že dobytče je ušetřeno všech přímých a rušivých nárazů ojí při tahu, hlavně po nerovných cestách, neboť držák, kterým je dobytče připevněno k oji, je navléknut na řetízkový náprsník, umístěný na kleštinách chomoutu a zachycuje a rozvádí veškeré nárazy a hrubé otřesy.
Při postroji klikovém je však dobytče připojeno k oji držákem, který je koženým řemenem nášijníku navléknut na krk dobytčete. Tímto přímým spojením zachycuje dobytče veškeré rušivé otřesy při jízdě, což mu jistě neprospívá.
Plátěná poduška u chomoutu, měkce vycpaná žíněmi nebo srnčími chlupy, umožňuje nejlepší přilnutí chomoutu na krk dobytčete.
Pobočnice k uvedenému postroji jsou v témž provedení jako pobočnice pro postroj koňský, ale jsou zhotoveny z lehčího materiálu. K chomoutu jsou upevněny buď na skoby nebo na háky jako u postroje koňského.
Oprať je kožená nebo provazová.
Ohlávka, sloužící zároveň pro uvázání ve stáji, je kožená s řetízkovým podbradkem.