UČEBNICE 01 - 17: Historický vývoj sedlářství a jízdy koňmo

Dříve, než přistoupím k vlastnímu popisu jezdeckých potřeb, nutných pro jízdu, zmíním se ještě stručnými slovy o jejich počátcích a zároveň o účelu jízdy a sedlářského řemesla.
Podle různých dohadů začali prvně používati sedel staří Římané. a to asi v polovici čtvrtého století. Za základ k těmto sedlům sloužily dřevěné rozsochy, zvané >kozlíky, jimž podobných se používalo k nošení břemen na hřbetech zvířat i koňů. Nutno ovšem také připomenouti, že v dřívějších dobách byla jízda koňmo jediným dopravním prostředkem vůbec. Na starých obrazech a rytinách z dřívějších dob vidíme na koních seděti jezdce, ale většinou bez třmenových řemenů a třmenů. Z toho lze usuzovati, že se používalo sedel bez těchto částí. Pokud se uzdění týče, bylo též hodně nedostatečné a nedokonalé. Místo udidel se používalo různých stočených vláken nebo řemenů, protažených hubou koně.
Jest samozřejmé, že první sedla byla nedokonalá a svému účelu dosti dobře nevyhovovala. Teprve postupem doby, na základě získaných zkušeností jezdeckých i řemeslných, byla sedla, jakož i příslušné uzdění postupně zdokonalována.
Současně se začalo používati i třmenových řemenů (třmenů) a je nám známo, že jsou dnes třmenové řemeny, včetně třmenů, tak důležitou součástí sedla, že bez nich si nelze ani sedlo představit.
Podle různých historických náznaků bylo již sedlářské umění značně vyspělé v době ke konci desátého století a výrobě sedel, včetně uzdění a příslušného řemení, byla věnována náležitá péče. Tehdejší sedláři vyráběli již sedla v různém přepychovém provedení a různým lesklým kovem, ba i zlatem, stříbrem a drahokamy bohatě zdobená, a to hlavně na předním oblouku sedla, zvaném »hlavice<. Jako podložek pod sedla bylo hojně používáno různých koží s kožešinou a čabrak z drahých suken různě barvených a zdobených.
Sedlářské řemeslo bylo vždy potřebné a hledané. Dovedný sedlář byl již v dřívějších dobách zvláště oceňován, a to hlavně od tehdejší šlechty, pro kterou ponejvíce pracoval nejen práce sedlářské, ale i čalounické a jim podobné. Za to byl ovšem dobře placen a kromě toho byly mu udělovány různé výsady, takže byl roven úřednickému stavu.

 

 

Je nutno se zmíniti též o tom, že, ačkoliv se již u nás v dřívějších dobách sedlářské řemeslo velmi slibně rozvíjelo a výrobě sedel byla věnována náležitá péče, přesto se k nám ještě mnoho těchto jezdeckých potřeb dováželo z ciziny, a to hlavně z Anglie. Jezdecké potřeby anglické výroby byly opravdu účelně zpracovány, a to vždy se zřetelem k druhu jízdy, pro kterou byly určeny, což jest velmi důležité hlavně u sedel.
Také jest ovšem nutno podotknouti, že Anglie je vlastně prvním propagátorem jezdeckého sportu vůbec, a to pro své, povšechně příznivé podmínky tohoto sportu.
Jelikož v Anglii byly všechny možnosti pro zdokonalení jezdeckého sportu, jest samozřejmé, že byla zdokonalena i výroba všech potřeb pro tento sport. To je také hlavní příčina, že si anglické výrobky získaly v krátkém čase světového jména a všeobecné obliby v jezdeckém světě.
V dnešní době však, kdy i u nás je jezdecký sport v plném rozkvětu, můžeme si s hrdostí přiznati, že již máme zavedenou dokonalou výrobu všech jezdeckých potřeb, hlavně sedel, a to v tak dobré úpravě, že jsou naše výrobky žádány i za hranicemi.
Pro zajímavost uvádím, že čeští sedláři, kteří plně ovládají výrobu těchto jezdeckých potřeb, získávají ještě přívlastek »angličtí sedláři<<, a to proto, že vyrábějí věci, které se k nám dříve dovážely z Anglie.
Jízda sportovní a jízda závodní.
Pro jasný přehled při výkladu jednotlivých statí tohoto oddílu, nutno děliti jízdu na koni aspoň na dvě části, a to na jízdu »sportovní<< a na jízdu závodní«.
Sportovní jízdou je míněna jízda, které se věnuje jezdec jen pro svou zábavu anebo jinou případnou potřebu. Závodní jízdou je míněna jízda, které se věnují jezdci podle určitých a přísných pravidel v předepsané ústroji koně i jezdce a která vyžaduje již pokročilého a zkušeného jezdce i koně. Jelikož oba druhy uvedených jízd poskytují jezdci neomezené pole výkonnosti, pokud se týče odvahy a jezdeckého umění, nelze stanoviti nějaký přesně ohraničený popis těchto jízd.

V dnešní době se používá pro jízdu na koni několik druhů sedel, které jsou vždy zhotoveny se zřetelem na určitý druh jízdy, pro kterou jich chce jezdec používati. Názvy níže uvedených sedel jsou tudíž tak stanoveny, aby bylo ihned patrno, pro který druh jízdy jsou sedla určena. K tomu ještě podotýkám, že všechna níže uvedená sedla (mimo kozlíkové sedlo) mají další jednotný přívlastek pryčková sedla, na rozdíl od »kozlíkových« sedel.
Rozeznáváme tyto druhy sedel: sedlo školní, lovecké, skokové, závodní pro rovinu, závodní překážkové, dámské, kozlíkové a jelenicové. Všechny uvedené druhy jsou vyráběny u nás.
Jelikož však některé vzory, sedel pocházejí přímo z Anglie a teprve podle nich byla u nás zhotovena další sedla v nezměněné sestavě, jsou tudíž tato sedla označena ještě přívlastkem »anglický vzor.«
Toto označení je nutné pro rozdíl od sedel, která jsou od základu zkonstruována a vyrobena přímo u nás podle našich řemeslných a jezdeckých zkušeností.
Podstatné rozdíly v sedlech.
Rozdíly v sedlech spočívají hlavně v jejich tvarech - velikostech - v úpravě koster a sedlového polštáře se zřetelem na kolenní opěry, ve výkroji a umístění postranic s kolenními opěrami, a to více nebo méně dopředu vysunutými, což se řídí hlavně postavou a délkou noh jezdce a dále pak celkovým zpracováním a použitým materiálem.
Též přichází v úvahu umístění kolenních opěr bud navrchu postranic nebo vespod, jakož i zpracování postranic, které jsou buď dvojité nebo jednoduché. Na konec přichází v úvahu velikost a váha sedel.

Obr. 24

Základní a velmi důležitou částí sedla jest kostra, která je zhotovena z bukového dřeva a je ještě polepena pevným plátnem, máčeným v klihu, k docílení větší pružnosti i pevnosti. Přední i zadní část kostry je vyztužena ocelovými oblouky.

Pokud se týče zpracování koster, rozeznáváme různé druhy, jak je viděti na obrázku. Toto se řídí hlavně podle toho, k jakému účelu je
sedlo určeno.
Kostry pro školní sedlo se používá o průměrné velikosti 42×26 cm, s hlavicí mírně zpět vykrojenou (polozpáteční). Školní sedlo je základem nejen pro první (učební) jízdu všech jezdců, ale i základem pro výrobu dalších druhů sedel.
Kostry pro skokové sedlo se používá o průměrné velikosti 40X25 cm. Její hlavice je velmi znatelně zpět (až 7 cm) vykrojena (celozpáteční). To má za účel umožniti co největší přilnutí sedla k hřbetu koně a současně znemožniti případný dotek kohoutku koně při skoku a tím za- brániti případnému zranění kohoutků.
Kostry pro závodní sedlo (rovinové) se používá o průměrné velikosti 42×20 cm. Je stavěno se zřetelem k nejmenší váze bez třmenových závěsů. Hlavice není vůbec vykrojena (rovná), aby bylo docíleno větší pevnosti kostry, neboť tato kostra je zvlášť z lehkého materiálu.
Kostry pro závodní sedlo (překážkové) se vyrábějí ponejvíce o průměrné velikosti 40X24 cm s polozpáteční hlavicí. Pro větší pevnost a pružnost kostry se obšívají boční díly kostry pružnou koží >holinou< a případně se ještě opatří ocelovými pásky (péry).
Kostra pro dámské sedlo je stavěna se zřetelem k postrannímu sedu jezdkyně, pro kterýžto účel je opatřena opěrnými rohy. Průměrná její velikost je 46x32 cm. Její hlavice jest polozpáteční.

 

Popis dřevěné kostry na školní sedlo

Obr. 25

Přední část uvedené kostry je ohnuta obloukovitě, konci dolů. Tyto konce se nazývají rozsochy. Horní část těchto rozsoch se nazývá hlavice. Hlavice, včetně rozsoch, je vespod vyztužena ocelovými oblouky, a to obloukem hlavním a obloučkem nouzovým. Oblouky jsou skrz hlavici kostry připevněny pevnými nýty. Na vrchní ploše hlavice kostry je ještě umístěna pod nýty ocelová podložka.
Konce rozsoch se opatřují koženými dílky, aby jezdce netlačily a později se nevyznačovaly na vrchní plochy postranic. Asi 90 mm nad konci rozsoch, u hlavice, přechází kostra bočními díly (pravým a levým) v zadní oblouk, který je mírně nahoru zahnut a má vespod mělký žlábek se zřetelem na páteř koně.

Zadní oblouk kostry je spodem vyztužen ocelovým můstkem, který jest přinýtován ke kostře.
Po stranách rozsoch, v místech, kde vycházejí boční díly, jsou upevněny ocelové a poniklované závěsy (zámky) pro třmenové řemeny. Průměrná velikost uvedené kostry je 42×26 cm.
Uvedený popis se hodí v menších změnách i na ostatní druhy koster. Zmíněná změna se soustřeďuje hlavně na přední části kostry a spočívá ve výkroji hlavice anebo umístění ocelových závěsů pro třmenové řemeny a též v různých velikostech k váze uvedených koster.

 

Obr. 26

Základní úprava kostry sedla pro sed jezdce je velmi důležitá a vyžaduje zkušeného a svědomitého pracovníka. Tato úprava je zhotovena z lněného popruhu, dvou kožených stehenních polštářků a ovčí vlny, přitažené plátnem. Při správném přitažení popruhu se musí kostra samočinně zkrátiti až o 15 mm, a to prohnutím bočních dílů směrem dolů. Tímto prohnutím a zkrácením kostry je získán žádoucí tvar kostry a potřebná hloubka sedu.